My všichni jsme Východočeši 2015 - vědomostní soutěž pro děti 5. - 7. tříd ZŠ Východočeského kraje

Třetí ročník soutěže "My všichni jsme Východočeši" je určen vybraným skupinám soutěžících z celého Královéhradeckého a Pardubického kraje. Děti se seznamují s historií a současností měst, která se přihlásila do soutěže. Hlavní soutěžní klání proběhne 22. - 23. 5. 2015 ve Dvoře Králové nad Labem.

Tři okruhy informací o našem městě
Historie
K prvotnímu osídlení území dnešní Rtyně došlo nepochybně již ve 13. století v souvislosti s výstavbou hradu Vízmburk, k jehož panství Rtyně původně patřila. Hrad, nesoucí v překladu jméno „bílý kámen“, založil Tas z významného rodu pánů erbu třmene. Měl sloužit k ochraně zemských hranic. Vízmburská vrchnost rozdělila další pozemky novým obyvatelům a tím upevnila postavení i poslání vznikající obce, která od samého začátku patřila k největším obcím nejen vízmburského, ale později i náchodského panství. Dříve skromná obživa obyvatel Rtyně spočívala v zemědělství a v domácím tkalcování. I když od 16. stol. bylo známo, že zde je černé uhlí, teprve na sklonku 18. stol. se začíná s jeho dobýváním. Větší rozvoj hornictví je zaznamenán až v 19. stol, obzvláště od r. 1858, kdy v kraji byla zavedena železnice. V té době ustává domácí tkalcování a z mužů se stávají horníci. Na katastru obce bylo tenkrát kromě mnoha menších štol pět velkých dolů a tak se Rtyně stala hornickou. Práce v dolech zaměstnávala lidi až do roku 1990, kdy skončila těžba uhlí a doly byly uzavřeny.
Významné osobnosti
S rozvojem hornictví dochází i k rozvoji lidového muzicírování ve Rtyni. Narodili se zde dva bratři, kteří měli vztah k hudbě. Jeden byl hudební skladatel a vynikající hudebník Karel Koleta. Měl zde hudební nakladatelství a obchod s hudebními nástroji. Jeho bratr Čeněk Koleta byl zasloužilý kapelník velkého rtyňského dechového orchestru. Na jeho počest je pojmenováno sdružení amatérských hudebníků, kteří každoročně organizují úspěšný festival dechových hudeb „Koletova Rtyně“ v přírodním amfiteátru na Rychtě.
Přírodní zajímavosti místa
Město Rtyně v P. se nachází ve rtyňsko-svatoňovické kotlině. Ze severu je obklopeno hřebenem Jestřebích hor, které jsou částí Broumovské vrchoviny s nejvyšším bodem Žaltmanem (739 m n.m.). Na něm stojí rozhledna kovové konstrukce s točitým schodištěm, volně přístupná. Hory protíná Metuje a Petříkovický potok. Jsou tvořeny především slepenci, pískovci a jílovci karbonského stáří. Zajímavostí je výskyt araukaritů (zkamenělých stromů). Probíhá zde hronovsko-poříčská porucha. V zimě i v létě jsou vyhledávaným místem pro rekreaci. V letních měsících si přijdou na své cyklisté. Zimní sportování bylo a je především ve znamení klasického běžkování. Po Jestřebích horách vedou naučné stezky po hornických důlních dílech a linie opevnění zbudovaná před druhou světovou válkou.